Platy a mzdy 2015

Archív štítků: Slevy na dani

Mzdový výměr vzor

Každá pracovní smlouva musí ze zákona obsahovat určité náležitosti, bez kterých se neobejde jak zaměstnavatel, tak ani zaměstnanec.

Z těch nejzákladnějších lze zmínit například druh práce a jeho přesné vymezení, den nástupu do práce a samozřejmě místo výkonu práce.

Zda bude ve smlouvě uvedeno, kolik zaměstnanec za odvedenou práci od zaměstnavatele ve finále dostane, není nutné ze zákona uvádět a záleží tak výhradně na zaměstnavateli, jak se v tomto případě rozhodne.

Pokud ovšem není ve smlouvě uvedeno, kolik má zaměstnanec za odvedenou práci dostat, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vystavit mzdový výměr, ve kterém je přesně stanoveno, jak bude zaměstnanec odměněn a především, jakou částkou bude odměněn.

Více méně záleží na zaměstnanci, zda mzdový výměr podepíše či nikoli, ale pokud ne, musí počítat s tím, že do zaměstnání nenastoupí – někteří zaměstnavatelé na této skutečnosti trvají. Mzdový výměr totiž může být zaměstnavatelem vyhotoven, bez toho aniž by se dopředu se zaměstnancem dohodl. A jak dlouho po nástupu do zaměstnání je nutné mzdový výměr zaměstnanci vystavit? Doba pro vystavení je skutečně velmi krátká. Pro zaměstnavatele je povinností, aby nejpozději první den po nástupu do zaměstnání předal mzdový výměr zaměstnanci – zaměstnanec pochopitelně nemusí podepsat a tak nesouhlasí s odměnou, která je ve výměru stanovena.

Mzdový výměr musí obsahovat veškeré informace nejen o způsobu odměňování, místě výplaty ale i o jejím přesném termínu. Častým problémem mzdového výměru je, že údaje související s platovými podmínkami a odměňováním, může zaměstnavatel v budoucnu podle vlastního uvážení snížit nebo zvýšit, a to bez toho aniž by uvedl důvod – s ohledem na kolektivní smlouvy, minimální hodinovou mzdu apod.

Vložil Pracovní smlouvy | Štítek , , , | Zanechat komentář

Daňové přiznání za rok 2014

Opozdit se s podáním daňového přiznání se rozhodně nevyplácí.

Dvojnásobek to platí, pokud pro konkrétní osobu vzniká povinnost daňové přiznání podat v řádném a konkrétním termínu, tedy do konce března 2015 – do konce března 2015 je nutné podat daňové přiznání za rok předchozí, tedy za rok 2014.

Pouhé zapomenutí totiž může znamenat sankce a pokuty, které nejsou zrovna nízké a mohou dosahovat až několika set tisíc korun. Kromě pokuty jsou totiž za každý den z prodlení účtovány i penále a úroky.

Co ale dělat, pokud skutečně daňové přiznání neodevzdáte v termínu nebo na jeho odevzdání prostě a jen zapomenete? V takovém případě s penále a úroky počítejte v každém případě. Opozdilcům však nahrává zákon, který umožňuje dodatečně požádat konkrétní finanční úřad o prominutí penále – lze podat jen v případě, že neuhradíte vám předem vyměřenou daň. Žádost o prominutí penále musí být finančnímu úřadu doručena nejpozději do tří měsíců od doručení platebního výměru. Nutno zmínit, že v případě odeslání žádosti jsou účtovány správní poplatky, konkrétně ve výši 1 000,- Kč.

Ne pro každého ale vzniká povinnost podat daňové přiznání. Nutnost v tomto případě vzniká v souvislosti se samostatně výdělečnými osobami, jejichž příjem přesáhl za rok 2014 15 tisíc korun.

Za zaměstnance podává v tomto případě přiznání zaměstnavatel – podávat daňové přiznání mohou i osoby pracující na dohodu o provedení práce, ale jen ty osoby, které nemají podepsánu daňovou úlevu u jednoho zaměstnavatele a ze svého příjmu odvádějí řádně daň z příjmu.

Vložil Daňová přiznání | Štítek , , , | Zanechat komentář

Srážková daň do daňového přiznání

Srážková daň je někdy uváděna i jako zvláštní sazba daně – ve výši 15%.

Tak zvané srážkové dani však podléhají jen některé příjmy a nespadají tak do celkového daňového základu. Tak zvané samostatné daňové základy se totiž daní každý zvlášť – položka po položce, a jsou opatřeny zvláštní sazbou daně.

Nutno hlavně zmínit, že daň odvádí ten, kdo konkrétní příjem poskytuje. Zvláštní sazbou daně jsou opatřeny hlavně následující, níže zmíněné, příjmy.

 

  • úroky z dluhopisů, směnek a dividendy
  • příjmy autorů za občasné i pravidelné příspěvky do časopisů, novin, televize, rozhlasu, ale jen v případě, že měsíčně nepřesáhly 7 000,- Kč
  • výnosy z vkladů na vkladních knížkách, výhry, úroky na vkladových účtech i na běžných účtech – sporožirové účty
  • peníze z penzijního připojištění se státním příspěvkem a ze soukromého životního pojištění nebo jiného příjmu, který plyne z pojištění osob nebo pojistných smluv
  • mzdy od vedlejších zaměstnavatelů, ale jen v případě, že hrubá mzda nepřesáhne 5 000,- Kč/měsíc
  • příjmy pro fyzické osoby, které pochází z výher v loteriích
  • příjmy fyzických osob, které pochází z cen ve veřejných soutěžích nebo ze sportovních soutěží
  • podíly na ziscích, které plynou z členství v družstvu
  • podíly na likvidačních zůstatcích družstva nebo kapitálových společností
  • příjmy z jednorázových odškodnění nároků na náhradu ztráty příjmu
Vložil Daňová přiznání | Štítek , , , | Zanechat komentář